Hospodske tetovani, uviznuti v ledu a litaci ryby postopadesate

Pulka prvniho nalodeni je za mnou. Zatim to utika docela rychle a kdyby nebyla v nedeli po obede zmrzlina, tak ani nevim co je za den v tydnu. Tim, jak makame kazdej den tady pojmy jako vikend ztraceji smysl. Nedele je sice od slova nedelat, ale to je zase od slova delat. Tak makame jen do tri. Cas se tady pocita na jednotlivy cesty na sever a na jih. Ta posledni byla docela dlouha. Po ctrnacti dnech na mori se vsichni docela tesime na to, ze na obzoru uz bude i neco jinyho nez voda. Zazili jsme toho zase celkem dost. 
Posledni navsteva Brazilie se celkem vyvedla. Posledni noc pred pristavem se v noci rozbilo zarizeni na cisteni paliva, tak jsem s tretim dustojnikem ve ctyri rano v padesati stupnich opravovali, dokud nebylo hotovo. Pak jeste hodina spanku a rano zase do kotelny. Dlouho jsem premejslel, jestli mam jit ven.  Jeste, ze jsem sel. To co se zase delo v tomhle brazilskym Chanove stalo za to. 

tady uz se trenuje na mistrovstvi sveta. Doufan, ze s tech orechu doma neco vyroste

 Devcata nas sice zase nenechaly na pokoji a otravovali nas celej vecer, ale poprve v zivote jsem videl, jak se nekdo nechava tetovat v baru. Asi na znameni velke lasky si jedno devce nechalo primo u stolu vytetovat kucharovo jmeno na rameno. Kluk, kterej nam celej vecer nosil piva se najednou zjevil s podomacky vyrobenou tetovaci pistoli. Mohlo mu bejt odhadem tak patnact.  V rumu namocenym ubrousku otrel slecne rameno a z vicka od koly zacal na hrot pistole nabirat inkoust a tetovat. Bezzuba kozata stetka, u ktery hrozilo, ze ji nadra kazdou chvili vypadnou na stul se zvedla a svoji kolegyni chytla zezadu kolem pasu a pevne ji drzela, aby se moc necukala a kuchtovo jmeno bylo dostatecne citelny. Uz jsem parkrat videl lidi s cerstvym tetovanim. Pekne si to mazou nejakym kremem, maj to zabaleny v igelitu... Tady bylo za pet minut hotovo. Utrit hadrem, za dalsich deset minut znova utrit hadrem kapky krve a hotovo. Nadhera. Kuchar se chce nechat tetovat taky. Skvelej napad vole. Nastesti se nam mu to podarilo rozmluvit. 

Tetovani za pivo

Druhej den nas cekala prace, o ktere jsem zatim jen slysel. Jednou za dva, tri mesice se musi motor cistit zevnitr. S Hujerem jsme se s chuti pustili rano do prace a z prostoru pod pistama jsme vyhrabavali celej den kyble pekelne cernyho mastnyho bahna. Olej smichanej s mazutovejma sazema a kovovejma pilinama. Uvnitr motoru je krasna akustika. Zpivam si, Hujer se poti jak hokejovej brankar a jen do obeda se jde trikrat sprchovat a prevlect. Ja sem zatnul zuby a skoncil jsem az kdyz jsem vycistil svoje 3 pisty. Hujer se mnou uz zase prohral kamen nuzky papir a musel delat 4. Kdyz jsem cernej vylezl na palubu na kafe, uz jsem mel od palubaku na hrnku napsano MAZUT HEY.

grilovacky na zadi jsou super. 

Cesta nahoru byla tentokrat neskutecne klidna. Jednak jsme byli nalozeny skoro az po vodorysku ukazujici maximalni moznej ponor v severnim atlantiku v zime a pocasi bylo vazne skvely. Cestou jsme si udelali grilovacku na zadi, ktery se ucastnila jen pulka posadky, ktera si nakoupila v brazilce burty. Ta pulka posadky, ktera bejt na jiny lodi pred par stoletima, by urcite zorganizovala vzpouru. Kazdy rano sbirame v golfskym proudu na palube litaci ryby. Nektery kusy fakt stoji za to a zustava rozum stat nad tim, jak vysoko dokazdou vyletet. Dlouho jsem zkoumal jejich pohyb nad hladinou a zdalo se mi, ze po tom co vyskoci a plachti, obcas ocasem machnou do vody aby jeste nabraly trochu rychlosti a doletely dal. Po tom co jsem pak videl prvni mrtvou na palube mi doslo jak to delaji. Spodni ploutev na ocasu maji delsi nez tu horni. Opacne nez treba zralok. Timhle spesl ocasem se takhle chytre dokazou nad hladinou udrzet dyl a doplachtit dal. Treba nam na palubu. Zajimalo by me, jak ostatni ryby koukaj na ty, co skoncili u nas na palube a pak je vlna splachla zpet. Myslim, ze jim neveri, ze tam nahore nad hladinou neco je.

Par detailu letaci ryby.

Kuchar. Vcera odjel domu. Ozral se takovym zpusobem, ze ho nechteli pustit ani do auta na letiste. 

Jak moc jsme se vsichni nechali ukonejsit klidnym oceanem a zapomenout na to, ze jsme vlastne na lodi jsme zjistili par dni pred dojezdem do Kanady. Pri vyjezdu z golfskyho proudu sme se v noci prohnali bourkou. Pekne nam to zase umylo palubu, odneslo co nebylo privazany a rano jsme se vzbudili do poradnyho mrazu. Kolem nas pomalu zacal led, ktery houstl, silil az jsme se zacali prorezavat jeho  souvislou vrstvou. Zpomaloval nas tak dlouho az jsme se v nem zasekli. Hrusostrasny skripani a pukani ledu ustalo a najedou ticho. Naprosto dokonaly. Po pul hodine, kdy motor rval na plny zpetny otacky jsme se pomalu zacali vyhrabavat zpet. Couvli jsme si asi kilometr a na plnej chod vpred jsme to nakonec prorazili. Po obede jsem sel na mustek a ten vyhled mi vyrazil dech. Kam oko dohledlo jen souvisla vrstva ledu. Vsude dokola. Jen za nama se pomalu zavirala voda, ktera je ted uz davno zase zamrzla. Kapitan starostlive klouzal ocima po tyhle ledovy pustine  a jen zahlasil, ze toto nevyzera dobre. Kormidelnikovi daval povely, ktery nas vedou skrz mista, ktery vypadaji jako, ze byly driv popraskany a znovu zamrznuty. Nikam to vsak nevede a za chvili stojime uviznuti v ledu zase. Tentokrat poradne na fest. Skripnuty mezi dvema obrima deskama musi nase lod z velky vysky vyadat fakt srandovne. Aneta je konstruovana na plavbu ledem. Mame sroub i kormidlo hodne hluboko pod hladinou aby ho velky kusy zmrzy vody nemohli poskodit. Zaroven i zesilenou obsivku a motor dimenzovanej na o hodne vetsi lod.

 Keptn vyklada kormidlo naplno na levou a na druhou stranu a za plnyho chodu motoru se snazi led za nama co nejvic rozlamat. K mymu udivu zustava naproto v klidu, i kdyz mi druhej den rekl, ze na tenhle den asi nikdy nezapomene. S neuveritelnou rozhodnosti dava Vencovi za kormidlem povely a po chvili se zacneme neskutecne pomalu z ledu pozadu soukat. Vaclav se uz tesi domu. Ted tady stoji bezradne za kormidlem s vyrazem ridice skodovky co ten den trikrat zapadl do zaveje.  Znova poradnej rozjezd a led uz pred nama zase praska a lame se. Trhliny se pred pridi klikati stovky metru daleko a led pod nama uz zase hlasite praska. Priletelo letadlo kanadsky pobrezni straze a dela nad nama dva dlouhy prulety. Pul dne cesty za nama pomaha ledoborec jine lodi a me jen napada, jaky mame stesti. Situace do ktery jsme se dostali driv lamala lode vejpul... Ten den jsme se jeste dvakrat zasekli, couvli a vyhrabali z ledoveho sevreni. V pripade, ze bychom nadobro uvizli, by nam prej na pomoc prijel ten ledoborec, kterej celej den vyprostoval tu lod za nama. 

Kapitan je neskutecnej pohodar a zaroven asi hodne zkusenej a zodpovednej namornik. Prakticky kazdej tejden mame poplachy, kdy trenujeme ruzny nouzovy situace. Vetsina lidi na to nadava, ale chtel bych ty pitomce videt v akci, az se neco stane. Pri kazdym takovymhle treninku mi beha mraz po zadech pri predstave realny situace. V zachranym clunu, kterej visi dvacet metru nad hladinou je po peti minutach nedychatelno a ti z nas kteri jsou jeste vetsi a silnejsi nez ja maj co delat aby se nasoukali do sedacky a zapli si pas. Je to fakt masakr. A to trenujeme za pekyho pocasi. 
Stal se ze me jeden ze dvou lodnich hasicu. Doufam, ze nezacne horet, protoze v hasicky vyzbroji, ktera je evidentne urcena na fakt husty pozary se neda prakticky hnout. Clovek jen vidi, jak mu v dejchacim pristroji ubejva vzduch a pres poskrabany plexisklo jen tusi kde jsou asi dvere, kudy pred ohnem utect. Uz chapu, proc je sklad barev a redidel uplne na pridi. Kterej genius si vsak usmyslel, ze hektolitry prumyslovejch odmastovadel, oleju, ziravin a jinejch horlavin prvni tridy bude uskladneno primo pod nasema kajutama nevim.  
Obcas to je to tady dlouhy. Neni kam utect. Neni kdy si odpocinout. Projit se. Venku videt jinou barvu nez modrou. Citit jiny vune nez ty smrady v masine. Venku to zdanlive nijak nevoni. Stejne jako treba na ledovci vysoko v horach.  Pobavila me zprava, ktera prisla jednomu namornikovi tady od nejaky zensky. Psala, ze by taky chtela k mori. Jsme ta nejpodivnejsi banda siroko daleko. Ze zeme, ktera nema more. Neco jako jamajsti bobisti. 

brazilskej brouk. Mel jsem dva mrtvy. Odnesl je vsak vitr. Snad jeste nejaky najdu

Za chvili opoustime zamrzlou Kanadu. Dva dny jsme menili pist v hlavni masine a misto vychazky ven jsme si udelali vychazku do motoru. V zalivu sv.Vavrince je prej zamrznuto trinact lodi, tak muzeme zorganizovat turnaj a do jara hrat curling. 
Mejte se krasne